.

.

neděle 6. května 2012

Krásné nedělní ráno

Dnešní ráno je báječné. I když mě Fanda vzbudil už o půl šesté, nechal si nacpat dudu a vydržel v klidu až do půl sedmé. Z kuchyně se linula báječná vůně čerstvého chleba. Večer jsem nastavila pekárnu, aby dopekla hned, jak vstaneme.


Dítka posnídala a zase usnula, táta, který dospával opici na gauči, si zalezl do ložnice a já mám chvíli pro sebe.
V klidu jsem si nachystala snídani. Krajíček křupavého čerstvého chlebíku, domácí tvaroh od sousedky, pažitka a nový čajík z mého oblíbeného šálku.


Ve čtvrtek jsem opět navštívila místní obchůdek se sypanými čaji a kávou. Ty, plus plechové škatulky a vysokoprocentní hořké čokolády, jsou moje úchylka. Říkám si - nekouřím, nepiju (a když tak jen malinko), tak proč si neudělat občas radost!

Zaujal mě tento. Earl Grey s levandulí. Jeden pytlíček za 10.-


 Musím uznat, že chuť bergamotu a levandule k sobě velice jde.


 Do tohoto šálku si vařím čaj, když mám pohodu a chci si ho vychutnat. Za běžného provozu totiž piju z litrového keramického "kýblu".




Včera byl také moc hezký den. Jeli jsme s dětma poprvé na chalupu. I když Rozárka bere antibiotika, doktorka nám povolila vycházky. Já si přitom myslela, že nemocné mimino by mělo být doma. Ve stínku to zvládla bez újmy.



V pátek táta koupil beránky pro naši již 4. pasteveckou sezonu. Tentokrát je máme tři. V létě začnou R+F baštit příkrmy, tak jeden z nich bude zkonzumován. Slabší povahy prominou, ale i nám je to líto. Jenže bereme to tak, že prožijí mnohem šťastnější život než ti všichni chudáci zvířata, jejichž maso je na pultech supermarketů.
 
 

Jsou ještě trochu bojácní, ale za týden dva se ochočí.
 

Na dvéřkách kolně jsem si všimla malého papírového hnízda. Ještě že jsem s likvidací počkala na manžu. Všiml si, že ho nepostavily neoblíbené vosy, nýbrž včelka samotářka (nebo nějaký jí podobný hmyz).
Ta u nás bydlet může.



 Nikdo není doma...



















 
 A v tomto duchu jsou moje květinové záhonky...
Loni jsem na zahradě s rizikovým těhotenstvím nic neudělala a letos to vidím bledě, pokud s námi nepojede hlídací babička.
Rukama mi to škubalo, už bych se do toho příšerného plevele pustila, ale nejenže mi manža vyhodil všechny rukavice, které prý rozkousaly myši, ale dětičky ne a ne spát.
Snad bude v týdnu hezky. Vzali bychom bábrlinku s námi, ať jezdí s kočárem a já se pustím do boje...


Pomněnky od maminky. Dostala jsem je asi před čtyřmi léty. Už rostou na dvou místech zahrady. Jestli se časem budeme stěhovat do vysněné chaloupky, rozhodně si jich trs vyryju a pojedou s námi.
Nevím, jak to máte vy, ale tydle jsou modré jako maminčiny oči :)


 Ještěrčí miminko.



A na závěr dva kouzelné úsměvy :)


Přeji Vám všem milým čtenářům a návštěvníkům mého blogu vysmátou neděli!

4 komentáře:

  1. Dlouho jsem tady nebyla. Dětičky utěšeně rostou. Už je jich plný kočár.Hodně radosti s Tvými miláčky.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Jani! Úplně jsem se rozesmála nad tím keramickým litrovým kyblíkem,protože to jsi moje krevní skupina. Pod půl litru to pro mne není hrnek! Jinak si umíš udělat ranní pohodičku,to se musí nechat a je to dobře! Miláčkové jsou nádherní,je vidět,že se jim daří moc dobře. Ovečky,také nádhera! Tak přeji co nejvíce volných chvil na práci na zahrádce! Papa Martina!

    OdpovědětVymazat
  3. ahoj Jani, děkuji za komentáře u mně! ta snídaně vypadá báječně, hned bych si přisedla. vím, jak vzácné jsou takové okamžiky. u nás je to ráno většinou na střídačku. v pět se budí Raphael a když v půl sedmé zase usíná, budí se Nina... A večer někdy taky tak, Raphael si v podvečer schrupne a když už konečně zaženu do postele Ninu, tak se malý vzbudí a je do devíti veselo. Někdy si říkám - zlatých 8 a půl hodiny v kanceláři :-)

    OdpovědětVymazat