.

.

neděle 30. října 2011

Ema

Po králíkovi a méďovi z Fukušimi jsem se pustila do něčeho většího. A tu je výsledek!


No není krásná??


Apartní mašle na prdelce nesmí chybět...
Bude sedět u miminků v postýlce, tak je podle menšího střihu dle Mariny. Na to, že je to moje první šití si neskromně myslím, že se mi fakt povedla :)

Krásnou neděli!

středa 12. října 2011

Zdravím všechny při středečním večeru! Dlouho jsem tu nic nevložila. Jsem lajdák. Poctivě ale sleduju, co se děje na mých oblíbených bločcích a dokonce jsem našla nějaké nové, které mě oslovily. 
Co je u nás nového? Pokusila jsem se šít, dokončila obě plánované deky pro mimísky, manža mi trochu rekonstruuje kuchyň a dvojčátka v bříšku rostou neuvěřitelně rychle. Pupík se mi zvětšuje každým dnem, je ze mě menší vorvaň. Už je týden dva a začnu si pro ně chystat věcičky do ložnice. Moc se těším a doufám, že se neocitnu moc brzy v nemocnici. Ale na to raděj nemyslet.
Fotky mám tak jak to leží a běží, z dlouhého sezení u compu mě bolí záda, tak je nijak neupravuju...

Teď předvedu mé pokusy :)
Toto je králíček z Fukušimi. Byl to můj první šicí pokus. Až když jsem ho vycpala a zašila, našla jsem v časopise upozornění, že jsem měla vystřihnout zevnitř véčko, aby se mi nekrčil čumáček. No, nevadí. Jsem samouk, tak jsem se aspoň něco přiučila.

Další pokus byl medvídek. U něj mi zase semtam sjela jehla z předkreslené linky. Takže nemá souměrně boky a podobně. Já se ale nevzdám. Už mám nastříhanou látku na oslici Emu z časopisu Marina, takže se pustím do ní. Třeba se s ní děti vyhrají než dostanou rozum a všimnou si, že nebude zcela ok. :)

A teď dečky. Jedna pletená, druhá háčkovaná, obě dělané s láskou.


Jak jsem psala, manža mi mění kuchyň. koupili jsme levnější, protože hold nejsou peníze a doufáme, že jednou půjdeme do domečku a tam si zařídím pořádnou. Náš byt celkově nějak nemá šmrnc. Ráda bych začala kuchyní a trochu to tu zútulnila. Co půjde, musím stihnout brzy, protože s dvěma dětmi to pak půjde asi pomalu... Hlavně nebude čas na tvoření.
Naše malá paneláková kuchyňka bude vanilková s třešňovou dýhou, na oknech jsou modré žaluzie a manža chce jednu stěnu vzít šedou barvou. Natahuje i elektriku, protože máme jen dvě zásuvky a obě jsou pod oknem... Projektanti v dobách minulých byli hold machři...
Jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne.
Teď to vypadá takhle:




Všude máme naprášeno, veškeré nádobí a harampádí roztahané po bytě... Není tu k hnutí. Už aby to bylo hotovo.

Minule jsem představila našeho nového dráčka - Sarifka. Chlapík pěkně roste, konečně začal být kamarádský a nechá se vzít na ruce. Když chce pozornost, běhá v písku sem tam, škrabká tlapkou do skla...
Mám podezření, že ho manža podplatil, aby mě pozoroval, když není doma. Celý den totiž se zájmem kouká, co se v bytě děje.




A ještě balzám na nervy. Rybky uklidní vždycky...

Hezký večer milým návštěvníkům mého blogu přeje Jana!